Česko za loňský rok snížilo výdaje spojené s válkou na Ukrajině, ale částky zůstávají ohromující. Státní závěrečný účet odhaluje, kolik peněz šlo na humanitární dávky, ubytování uprchlíků nebo zdravotní péči. V článku se dozvíte, jak se proměnily výdaje, kolik stát vydělal díky zaměstnávání uprchlíků i proč chybí přesná čísla o daních z příjmů. Rozkrýváme nejen výdaje, ale i přínosy, které uprchlíci přinesli českému rozpočtu.
Méně peněz, ale stále miliardy
Stát v loňském roce vydal na výdaje spojené s válkou na Ukrajině méně peněz než v roce předchozím. Celková částka klesla o 7,1 miliardy korun, a to na 17,3 miliardy. I přesto zůstávají výdaje vysoké a v rozpočtu stále zabírají významnou položku. Největší část z této sumy tvořily humanitární dávky, které vyšly na osm miliard korun. Tyto informace zveřejnila vláda ve státním závěrečném účtu za uplynulý rok. Účet zároveň uvádí, že čísla nezahrnují utajované výdaje, které mohou představovat další miliardové částky.
Ubytování a zdravotní péče za nižší cenu
Velký pokles zaznamenal stát v oblasti kompenzací za ubytování uprchlíků. Tento příspěvek stál daňové poplatníky o 4,3 miliardy korun méně než v předchozím roce, a to celkem 1,7 miliardy. Také zvýšená platba do veřejného zdravotního pojištění klesla, konkrétně o 0,4 miliardy na částku 3,9 miliardy. V oblasti školství se podpora snížila o 300 milionů korun, celkem stát investoval 1,7 miliardy. Vláda tak oproti předchozím letům utáhla kohoutky, i když některé výdaje zůstávají značné.
Informace o daních chybí
Zajímavým zjištěním je, že stát ani finanční správa nemají k dispozici přesné informace o tom, kolik daně z příjmů zaplatili uprchlíci pracující v České republice. Důvodem je, že zaměstnavatelé poskytují úřadům pouze souhrnné údaje o sražených daních, nikoli individuální data podle jednotlivých pracovníků. Ve státním závěrečném účtu se uvádí: „Údaje za zaměstnance, kteří nepodávají daňové přiznání, proto v individualizované podobě nejsou k dispozici.“ To znamená, že část ekonomického přínosu uprchlíků zůstává zatím neviditelná.
Sociální pojištění přineslo miliardy
Zaměstnávání ukrajinských uprchlíků má ovšem jasný finanční efekt. Česká správa sociálního zabezpečení odhaduje, že v roce 2022 přinesli uprchlíci 2,7 miliardy korun na pojistném. V roce 2023 tento výběr výrazně stoupl – stát inkasoval 6,3 miliardy korun. Podle závěrečného účtu bude mít stát k dispozici přesnější data až v polovině roku 2025, kdy dorazí evidenční listy důchodového pojištění. I tak lze podle vlády očekávat, že díky vyšší zaměstnanosti uprchlíků jejich přínos do rozpočtu ještě vzroste.
Výpočty založené na modelech
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už loni v listopadu ve Sněmovně popisoval, jak stát počítá ekonomický přínos uprchlíků. „Pokud jde o výpočet z pohledu spotřeby těch lidí, tak jde o model, který vychází z výpočtu nejchudší pětiny českých domácností,“ uvedl. Kromě toho vstupují do modelu údaje o výběru daní – z příjmů fyzických i právnických osob, DPH nebo spotřebních daní. Systém vychází z existujících dat o českých domácnostech a promítá je na životní styl uprchlíků, což však může být pouze přibližné.
Přínos pro stát i firmy
Podle Jurečky má stát díky pojistnému přehled o příjmech lidí s dočasnou ochranou. „Stát má přehled o výběru pojistného,“ řekl tehdy. Odhad daně z příjmů vychází z rozdělení průměrného vyměřovacího základu, který ČSSZ poskytuje. Modely zahrnují také výpočty firemních příjmů, které poskytla poradenská firma McKinsey. Ta pro vládu sestavila model, jenž zohledňuje přidanou hodnotu, průměrné mzdy uprchlíků i jejich daňovou zátěž. Vláda tak získává přibližný obrázek o tom, jaký dopad mají uprchlíci na ekonomiku.
Nejde jen o výdaje, ale i zisky
Ačkoliv debata ve veřejném prostoru často směřuje jen k nákladům, vládní čísla ukazují, že stát z uprchlické krize také profituje. Výběr sociálního pojištění roste, uprchlíci platí DPH i další daně z běžné spotřeby. Přesná čísla ale zatím chybí, což kritizují někteří opoziční politici. Jejich argumenty narážejí na složitost výpočtů a nedostatek individualizovaných dat. Faktem zůstává, že bez uprchlíků by stát přišel o miliardy z pojistného, které teď pomáhají udržet rozpočet nad vodou.
Čekání na detailní data
Kompletní obrázek o ekonomickém dopadu ukrajinských uprchlíků budeme mít až ve druhé polovině roku 2025. Tehdy bude mít Česká správa sociálního zabezpečení k dispozici všechny potřebné údaje z evidenčních listů. Do té doby stát vychází z odhadů, modelů a částečných statistik. To ale nic nemění na tom, že i s omezenými daty se ukazuje, že uprchlíci nejsou jen zátěží, ale zároveň i přínosem pro český rozpočet. Budoucí vývoj ukáže, jak velkou roli budou v ekonomice hrát.
Zdroj: iDNES.cz
