Ministr životního prostředí Petr Hladík měl velké plány se zálohováním PET lahví a plechovek, podobně jako je to běžné u pivních lahví. Jenže návrh narazil na silný odpor a v současné době padl pod stůl. Co se stalo, kdo za to může a proč se přesto budou Češi muset připravit na zásadní změnu, která je do budoucna nevyhnutelná? O tom je tento článek.
Ambiciózní plán narazil na odpor
Petr Hladík, ministr životního prostředí za KDU-ČSL, chtěl prosadit zálohování plastových lahví a plechovek po vzoru mnoha evropských zemí. Počítal s tím, že by Češi vraceli obaly stejně jako skleněné pivní lahve. Tento krok měl přispět k vyšší míře recyklace a snížení odpadu v přírodě. Jenže návrh narazil na nečekaně tvrdou zeď. Podporu nenašel ani mezi vlastními koaličními kolegy, natož u zástupců měst a obcí, kteří se k plánu stavěli odmítavě.
Proč politici návrh odmítli
Hlavním důvodem odporu byl především strach ze složité implementace celého systému a nákladů, které by dopadly nejen na stát, ale především na obce a jejich infrastrukturu. Zastánci současného systému argumentovali tím, že recyklace plastů už v Česku funguje dobře, a další změna by byla spíše zátěží než pomocí. Právě proto se někteří poslanci od projektu distancovali a nepodpořili ho, čímž celý plán ministra Hladíka v podstatě pohřbili.
Evropská unie rozhodla za nás
Přestože návrh na zálohování v Česku aktuálně neprošel, situace není zdaleka uzavřená. Evropská unie totiž rozhodla, že do roku 2029 se musí všechny členské státy přizpůsobit novým pravidlům. A mezi nimi je i povinnost zavést systém zálohování nápojových obalů. Ministr Hladík proto upozorňuje: „Česká republika zálohovat bude… jiná cesta není.“ Tím dává jasně najevo, že současný odpor je jen dočasný.
Odkládání problému může uškodit
Podle Hladíka a jeho stranického kolegy Pavla Bělobrádka by bylo chybou čekat, až nás k zavedení záloh donutí evropská legislativa. Bělobrádek tvrdí: „Zálohovat skutečně budeme muset. Je nelogické čekat a je hloupé neupravit si tuto oblast národní legislativou, když to mají okolní země.„. Oba politici tak tlačí na to, aby se Česko připravilo s předstihem, jinak může zůstat pozadu a doplatit na to v praxi i finančně.
Ostatní státy už zálohují
V současnosti zálohování PET lahví a plechovek funguje ve většině států Evropské unie, konkrétně v 18 z nich. Například Německo, Litva, Švédsko či Nizozemsko mají zavedené systémy, které přinášejí pozitivní výsledky. Vracení obalů je pro obyvatele běžné a díky tomu se zvyšuje míra zpětného odběru. Češi se tak budou muset připravit na podobný režim, i když zatím ne s nadšením.
Češi budou muset změnit návyky
Až nový systém vstoupí v platnost, dotkne se každodenního života obyčejných lidí. Znamená to, že při nákupu nápoje v plastu či plechu zaplatí zákazník zálohu navíc a tu dostane zpět až po vrácení obalu. Bude nutné změnit nákupní návyky, více přemýšlet o třídění a naučit se využívat nové sběrné systémy. Zpočátku to může působit jako komplikace, ale dlouhodobě to může přinést užitek nejen životnímu prostředí.
Ministerstvo nechce házet flintu do žita
Ačkoli zákon zatím neprošel, ministerstvo životního prostředí se nevzdává. Petr Hladík věří, že se podaří najít kompromis a časem získat podporu i od skeptiků. Apeluje na dialog s obcemi, obchodníky i veřejností. Chce systém nastavit tak, aby byl spravedlivý, funkční a přijatelný pro všechny. Využít k tomu chce příklady ze zahraničí, kde zálohování funguje bez větších problémů.
Budoucnost je nevyhnutelná
Jedno je však jisté – ať už se to českým politikům nebo obyvatelům líbí, nebo ne, zálohování se stane součástí života. Česko se bude muset přizpůsobit evropskému trendu a modernizovat způsob, jakým nakládá s odpady. Místo debat o tom, zda zálohovat, by tak měly přijít diskuze o tom, jak to udělat co nejlépe. Čas běží a rok 2029 se rychle blíží.
Zdroj: iDnes.cz
