Ztráta domácího mazlíčka je ranou pro celou rodinu, hlavně děti snáší skon čtyřnohého přítele velmi špatně. V takových chvílích však nečelí ztrátě jen lidé, ale také ostatní zvířata žijící v dané domácnosti. Důkazem je retrívr Tricycle, který ztratil blízkého přítele, s kterým si rád hrál a žil pod jednou střechou. Dodnes jsou Lester a Diane Aradi překvapeni, jak jejich pes truchlí při odchodu některého ze zvířat na farmě.
Major přirostl retrívrovi k srdci
Stejně jako mají lidé nejbližší přátele, nad jejichž ztrátou truchlí, když zemřou, obdobně tomu může být u zvířat. Mnozí tomu nevěří, ale retrívr Tricycle je chodícím důkazem dobrosrdečnosti a otevřeného srdce, který prokázal, že i zvířata vnímají a cítí těžkou osobní ztrátu. Do rodiny Aradových totiž přišel do péče kříženec mastifa a svatobernardského psa, nalezence pojmenovali Major a snažili se jej vyléčit z mnoha zranění, které pes utržil. Vážná nehoda však způsobila, že nemohl chodit. Retrívrovi to ovšem vůbec nevadilo a celou dobu si s ním chodil hrát a rozptylovat jej.
Po úmrtí Majora se chování psa změnilo
Přes intenzivní péči se však Majora nepodařilo zachránit a uhynul. Byla to rána pro všechny, protože doufali v uzdravení, jeho stav se však zhoršil a nebylo mu již pomoci. Manželé se odebrali jej pohřbít v zadní části farmy, v té chvíli se zdálo vše normální, Tricycle se choval přátelsky jako vždy. Hned druhý den však bylo zřejmé, že má Tricycle zlomené srdce a nad ztrátou svého přítele truchlí. Ležel na hrobě svého kamaráda a zjevně byl smutný, měl zarmoucený výraz, nechtěl žrát a kňučel.
Truchlil dlouhé tři dny
Zatímco jindy Tricycle radostně běhal do domu nebo trávil čas s lidmi, po dlouhé tři dny trávil čas osamocený na hrobě Majora. I přesto, že v domě jsou další zvířata, se kterými si mohl hrát nebo běhat. Jeho chování nebylo výjimečné, opakovalo se vždy, když uhynulo nějaké zvíře na farmě. Od té doby proto rodina zdobí hroby zvířat ovocnými stromy nebo kruhy z kamenů.
