Roman Vojtek je uznávaný odborník na valašskou kulturu a tradice. Jeho hluboké porozumění této jedinečné části České republiky ho vedlo k řadě kontroverzních rozhodnutí, včetně opuštění těhotné manželky. V tomto exkluzivním rozhovoru otevřeně hovoří o svém životním příběhu, pohledu na valašskou identitu a důvodech, které ho vedly k tomuto závažnému kroku.
Vyrůstání na Valašsku a formování identity
Roman Vojtek se narodil a vyrůstal v malé vesnici na Valašsku. Již od útlého dětství byl fascinovaný bohatou kulturou, tradicemi a životním stylem této oblasti. „Valašsko pro mě vždy představovalo víc než jen geografickou lokalitu. Bylo to místo, kde jsem se cítil doma, kde jsem objevoval svou identitu a kde jsem se učil hodnotám, které mě provázejí celým životem,“ vzpomíná Roman.
Během dospívání se Roman intenzivně věnoval studiu místních zvyků, jazyka a folklóru. Fascinovaly ho staré valašské písně, lidové kroje a tradiční řemesla. Toto hluboké porozumění valašské kultuře se stalo neodmyslitelnou součástí jeho osobnosti.
Odchod z Valašska a hledání sebe sama
Po dokončení střední školy se Roman rozhodl opustit Valašsko a vydat se na studia do Prahy. „Věděl jsem, že pokud chci opravdu pochopit sám sebe a svou roli ve světě, musím se na čas vzdálit od toho, co znám. Chtěl jsem objevit, co je za hranicemi Valašska a jak se žije jinde,“ vysvětluje Roman.
Musel se vyrovnávat s odlišným tempem života, novými zvyklostmi a odcizením od svých kořenů. Toto období ale zároveň přineslo Romanovi nové podněty a příležitosti k sebereflexia osobnímu růstu.
Návrat na Valašsko a setkání s manželkou
Po několika letech strávených v Praze se Roman rozhodl vrátit na Valašsko. „Uvědomil jsem si, že Valašsko je nedílnou součástí mé identity. Nemohl jsem žít jinde, aniž bych cítil, že mi něco zásadního chybí,“ říká.
Při návratu do rodné vesnice potkal Roman mladou ženu jménem Magda. „S Magdou jsem cítil, že konečně mohu být sám sebou. Sdíleli jsme společnou lásku k Valašsku a jeho tradicím,“ vzpomíná Roman.
Brzy nato se vzali a očekávali společné dítě. Zdálo se, že Roman konečně našel to, co hledal – harmonické soužití v lůně valašské kultury.
Odchod od těhotné manželky
Ale idylka netrvala dlouho. Během Magdina těhotenství se u Romana znovu probudila touha po hlubším porozumění valašským kořenům. „Cítil jsem, že musím odejít a ponořit se ještě hlouběji do studia valašských tradic. Nemohl jsem to dál odkládat,“ vysvětluje Roman.
Navzdory Magdině protestu a slzám se Roman rozhodl opustit těhotnou manželku a vydat se na cestu poznání. „Vím, že to byl krutý krok. Ale věřil jsem, že to, co objevím, bude nejen pro mě, ale i pro naše dítě a celou rodinu přínosem,“ říká.
Hluboké ponoření do valašské kultury
Následující roky strávil Roman intenzivním studiem valašské kultury. Cestoval po celém regionu, setkával se s pamětníky, sbíral staré zvyky a pořádal workshopy. „Chtěl jsem proniknout do samé podstaty toho, co znamená být Valachem. Musel jsem pochopit, co formovalo identitu a životní styl této komunity po staletí,“ vysvětluje.
Roman se zaměřil na detailní zkoumání valašského jazyka, lidové architektury, hudby a tradičních řemesel. Toto hluboké ponoření mu umožnilo vytvořit unikátní znalostní bázi, která se stala základem jeho pozdějšího akademického a profesního působení.
Návrat k rodině a nové porozumění
Zpočátku to nebylo snadné. Magda dlouho nemohla Romanovi odpustit jeho opuštění v tak citlivém období. Ale časem se jí podařilo pochopit, že jeho odchod nebyl akt zrady, ale hluboké touhy po seberealizaci a naplnění.
„Dnes jsme šťastná rodina. Můj syn vyrůstá v prostředí, kde jsou valašské tradice živé a kde má možnost je poznávat a ctít. A to je to nejcennější, co jsem mohl svému dítěti dát,“ uzavírá Roman.
