Nadšené zprávy se nedávno objevily ve spojitosti s obchodním řetězcem Lidl, který přichází s dalším úžasným krokem pro své zaměstnance. Od začátku roku 2024 se mohou pracovníci v roli prodavačů těšit na zvýšení mezd až o dva tisíce korun měsíčně. Toto rozhodnutí znamená, že někteří z nich si budou nyní vydělávat více než čerství absolventi vysokých škol v určitých oblastech.
Nejen prodavači, ale i další zaměstnanci v provozu, včetně skladníků, se dočkají zvýšení mezd, přičemž skladníci budou mít vyšší platy již od ledna, zatímco administrativní pracovníci dosáhnou na své vyšší mzdy od března. Lidl tak sleduje trend rychlého růstu mezd v obchodním sektoru, což je zajímavé vzhledem k nedávné historii.
Již v roce 2016 se v České republice diskutovalo o nedostatečném ohodnocení práce v obchodních řetězcích. Tehdejší premiér Sobotka dokonce zdůrazňoval, že hrubá mzda pokladního ve výši 12 500 korun není přiměřená a vyzýval k jednáním s mateřskou firmou Ahold. Avšak situace se nyní výrazně změnila. Nástupní mzda v Lidlu se pohybuje kolem 30 700 korun, což po třech letech může narůst až na 34 000 korun. V Praze jsou mzdy ještě vyšší, a ve skladech dokonce téměř dosahují hranice 40 000 korun.
Zajímavým je i srovnání s výší mezd v akademickém sektoru. Nedávno se v Praze konaly demonstrace vysokoškolských pedagogů, kteří požadovali lepší platové podmínky. Transparenty nesly výzvy typu „Chceme alespoň tolik, kolik dostávají prodavači v Lidlu.“ To poukazuje na to, že mzdy v Lidlu se staly jakýmsi měřítkem a symbolem pro odměňování v jiných profesích.
Lidl jako nový standard pro odměňování: Co to znamená pro akademický sektor?
Tento trend lze přičíst několika faktorům. Obchodní řetězce v České republice dosahují vysokých zisků, což jim umožňuje být štědřejší k zaměstnancům. Kromě toho práce v obchodu může být monotónní a fyzicky náročná, což by mělo být spravedlivě oceněno.
Nicméně je důležité si uvědomit, že vzdělání a kvalifikace by měly také být oceněny. Investice do vzdělání, které často vyžaduje mnoho let studia a intenzivního výzkumu, by se měly promítnout do odpovídajícího finančního ohodnocení.
Nerovnováha mezi mzdami v obchodním sektoru a akademické sféře může vést k nežádoucím trendům, jako je masový odchod z akademického prostředí ve prospěch pracovních pozic v obchodech.
Je zřejmé, že mzdy v Lidlu stanovují nový standard, který vyvolává diskuzi o hodnotě práce a tom, jak by měla být odměna strukturována v různých oblastech. Ačkoliv je pozitivní vidět, že zaměstnanci v obchodním sektoru jsou nyní férově odměňováni, je stále nezbytné zajistit, aby akademická sféra nebyla opomíjena, což by mohlo mít dlouhodobě negativní dopady na celou společnost.
Související příspěvky:
